Jaké opravy hradí nájemce v nájemním bytě

Majitelé bytů se mě často ptají, co a jaké opravy má hradit nájemce v pronájmu. Od 1. 1. 2016 platí Nařízení vlády 308/2015, které definuje, co je běžná údržba bytu. Smluvní strany si sice mohou dohodnout nižší rozsah povinností nájemníka, ale rozsah povinností větší sjednat nemohou.

Čištění a revize plynového kotle:

Nejvíce dotazů mám na to, kdo zajišťuje a hradí revizi  a čištění kotle.  Čištění kotle a revize kotle spadá pod běžnou údržbu bytu a hradí ji nájemce. Zákon uvádí, že je povinnost dělat každoroční kontrolu plynových zařízení odbornou osobou (většinou nějaký plynař, který je seznámený s daným typem zařízení, proškolen výrobcem) a jednou za 3 roky revizi od revizního technika, který splňuje požadavky zákona na revizního technika. Ten vystaví o revizi protokol.  Pokud nájemce tuto svoji povinnost nevykonává, je potřeba, aby majitel nemovitosti o tomto věděl, protože majitel stále má povinnost udržovat byt ve stavu způsobilém k užívání (viz par. 2257 a násl. zák. 89/2012 Sb.).

Co je běžná údržba bytu, kterou musí nájemce v nemovitosti dodržovat:

Běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při delším užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených vodovodních odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g) a h), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.

Co jsou drobné opravy bytu:

Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů.

a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt,

b) opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu,

c) opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídících jednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu,

d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt,

e) opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku,

f) opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty,

g) opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní; u zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu včetně kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva včetně kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení,

h) výměny drobných součástí předmětů uvedených v písmenu g).

Podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou uvedeny v § 4, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1000 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou, se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají.

Součet nákladů za drobné opravy uvedené v § 4 a 5 nesmí přesáhnout částku 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok.

Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostor, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou. Má-li byt např. 70 metrů čtverečních, hradí nájemce náklady na vyjmenované opravy do částky 7000 korun ročně, ostatní, tento limit přesahující, hradí pronajímatel.

Opravy v bytě

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Články, Důležité informace, Informace, Legislativa, Pronajímatelé se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.