Příběh první – rodinný dům v Jezernici

Moje práce je ta nejúžasnější práce na světě. I když někdy jsem pěkně mrzutá, když mi zvoní telefony o víkendech, večer, brzy ráno…. Ale to jsou jen takové malé nepříjemnosti. Nejlepší jsou vždy ty příběhy lidí okolo a příběhy nemovitostí, které prodávám. A to, když někomu můžu pomoci.

Začnu prvním příběhem a to je rodinný dům v Jezernici.

Jednou, před více, než rokem, si mě našel jeden klient na internetu a měli jsme schůzku, kde mě poprosil, jestli bych mu neprodala pozemky v Jezernici a Hranicích. Pozemky jsem prodávala a protože s klient mi od začátku věřil a nakonec jsme se stali i přáteli, rozhodl se jednou, že prodá i rodný dům. A tak to začalo……

Dům stojí v Jezernici už přes 150 let. Je to bývalá zemědělská usedlost s krásnou velkou stodolou, větším pozemkem a hospodářskými budovami, kde se pěstoval dříve dobytek. V domě bydlela velká rodina – rodiče a tři děti. Tatínek, bohužel, brzy zemřel, ještě neměl ani 60 let. A nechal zde manželku se synem a dvě dcery. Syn se najednou musel postarat sám o matku, sestry a dům. Zvládl to výborně a protože byl jediný chlap v rodině, vyplatil starší sestru a dostal dům s tím, že maminka s mladší dcerou měla v domě věcné břemeno bydlení v jednom ze dvou bytů. On sám si potom s manželkou a dvěma syny vybudoval ve druhé části domu svůj byt. Jenže čas nezastavíš, sestry jsou již dávno se svými rodinami a on sám je rozvedený a už taky bydlí jinde. V domě zůstala jen maminka. Dům chátral, byl jen udržován. Trvalo dlouhou dobu, než se syn rozhodl, že dům musí prodat, protože potřebuje, aby se o něj někdo postaral a znovu ho zabydlel. K domu měl hodně citové pouto, a navíc maminku, která si nedokáže představit dům opustit. Ale už kvůli ní, aby nemusela být sama v době a nemusel mít o ni strach, se takto rozhodl. V tomhle jsem byla trošku pesimistická, prodat dům s věcným břemenem na dožití.

Kdybych nedělala svou práci srdcem a s empatií, tak ji dělat nemohu. O dům měla zájem spousta klientů. Ale dům potřeboval někoho takového, kdo bude vycházet i s maminkou, která tam bude stále bydlet. V tomhle případě nejde jednat jako obchodník a prodat prvnímu, kdo chce složit zálohu. Je neuvěřitelné, že měsíce prohlídek a jednání s klienty se vyplatily. Po 4 měsících jsme rezervovali a to s těmi nejlepšími klienty, na které jsme mohli narazit. Dokonce jsem od nich slyšela, že si vybrali s domem i babičku, o které se jim jen zdálo Jejich vlastní příběh by vydal také na několik stránek. A když znáte oba příběhy a dáte si je dohromady, tak spojíte lidi, kteří k sobě ohromně pasují.

Jsem moc ráda, že nakonec stres, který maminka i prodávající syn prožívali, vyústil nakonec v pohodu a věřím, že všechny strany dostanou to, co jim chybělo. Maminka společnost a pomoc v domě a nová rodina babičku a dům, kde budou prožívat krásné rodinné okamžiky.

Tito klienti a tento dům si sebe naprosto zaslouží. Na papír (nebo spíš do PC) nejde napsat všechno to, co je hloubkou příběhu, pocity, smutek, slzy. Důležité ale je, že tomu rozumí makléř, který se o všechno má postarat. Když se váže k nemovitosti nějaký osobní příběh, to se potom prodává úplně jinak, protože víte co chcete, co potřebujete, koho hledáte. A je pravda, že každá nemovitost má svého kupce. Někdy si na něj musíme počkat trošku déle, někdy ho najdeme hned.

Související obrázky:

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Články, Jak si vybrat realitního makléře, Příběhy nemovitostí, Reference se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.