V realitní praxi se často setkávám s překvapením a někdy i nepochopením. Klienti, kteří chtějí prodat nemovitost, jsou často rozladění, když zjistí, že při podpisu kupní smlouvy nebo zástavní smlouvy potřebují souhlas i podpis svého manžela či manželky – a to i v případě, že nemovitost nabyli před manželstvím, dědictvím nebo darem, a tedy spadá do jejich výlučného vlastnictví.
„Je to přece jen moje!“ – Ano, ale…
Mnozí namítají: „Nemovitost je jen moje, manžel s tím nemá nic společného.“ Právně vzato mají pravdu, ale narazí na jinou právní úpravu: ochranu rodinné domácnosti dle občanského zákoníku (§ 747 a násl.).
Pokud nemovitost slouží jako rodinná domácnost, tedy místo, kde spolu manželé fakticky žijí, vedou běžný život, vychovávají děti atd., pak není možné ji bez souhlasu druhého z manželů prodat, zatížit nebo jinak právně nakládat. A to ani v případě, že je ve výlučném vlastnictví jen jednoho z nich.
A co když řeknou, že tam žádná rodinná domácnost není?
Další častá reakce zní: „Ale my tam přece nebydlíme, to není naše domácnost.“ Bohužel i v takovém případě nelze věc jen tak „obejít“. V praxi totiž platí, že pokud existuje možnost, že nemovitost může sloužit jako rodinná domácnost, vyžaduje se podpis manžela pro jistotu vždy, aby byl kupující chráněn a nemovitost nebyla později právně napadnutelná.
Notáři a banky (zejména při financování hypotékou) bývají v tomto ohledu velmi přísní – a právem. Pokud by manžel, který smlouvu nepodepsal, později u soudu zpochybnil prodej nebo zástavu nemovitosti, mohl by být celý obchod vážně ohrožen.
Co to znamená v praxi?
-
Pokud prodáváte nemovitost a jste ženatý/vdaná, bude téměř vždy třeba podpis druhého z manželů.
-
Nezáleží na tom, že nemovitost je výlučně vaše.
-
Nezáleží ani na tom, že spolu nežijete v jedné domácnosti – dokazování této skutečnosti je komplikované a v praxi se jí účastníci spíše vyhýbají.
Závěr: Lepší podpis než pozdější problém
Z právního hlediska je to preventivní ochrana. Realitní makléři, advokáti, banky i katastrální úřad tím chrání všechny strany – jak prodávající, tak kupující.
Chápeme, že to může působit jako zbytečná komplikace, ale je to malá daň za hladký a právně bezpečný průběh celého obchodu.
Související obrázky:
